Častá otázka rodičů. Častá odpověď je: „Co nejčastěji.“ Z hlediska psychologie, motivace a neurovědy je tento pojem velmi abstraktní a pro naši mysl neuchopitelný. Možná až děsivý, pro někoho nerealizovatelný.
100x za den! „Heh, cože?“ Právě jste si vyplašili slona… (pojem z knihy Konec prokrastinace)
Po tomto doporučení se v našich hlavách často rozeběhnou obranné mechanismy, že to není možné tolikrát za den zvládnout. Když si to ale naporcujeme, zdá se to zvládnutelnější.
10 opakování (pro děti vizualizace na prstech) 10x za den už zní realističtěji, že? No, možná že pro někoho ne. Když vyrazíte v 7 do školky/školy a práce, vrátíte se v 17 hod z nákupu/kroužku… Do toho všechny ty úkoly, rutiny, povinnosti… Do spánku zbývají např. 3 hodiny… Prostě i takové dny jsou. Kolik zvládnete, tolik bude.
Pak je ale víkend a to se 10x za den s pomocí budíku dokážete zastavit a 10x zopakovat nacvičovaný zvuk hlásky/ slabiku/ říct 10 slovíček.
5 minut a dost
S pomocí budíku/minutky/ hodin se domluvíte s dítětem, že dnes trénujete 5 minut. Po uplynutí této doby případně ještě dokončíte rozdělanou činnost a bude konec. V případě, že dítě bude „zažrané“, nemusíte ho vytrhávat. Ale naopak, po zvukovém signálu již nepřidávejte, nesouhlasí-li dítě. Ať nezklamete jeho důvěru.
2 hry a stačí
Z facebookové stránky Hravá logopedie si můžete vybrat domluvený počet her a ty vyzkoušet. Dítě bude vědět, že např. 2 hry a bude konec. Stačí i jedna hra. Když skončíte, můžete se zeptat, jestli si ji chce zahrát znova. Třeba vás překvapí a budete logopedit 15 minut a ani nemrknete. I v tomto případě je nesmírně důležité dodržet, na čem jste se na začátku domluvili a respektovat, když dítě nechce přídavek oproti domluvenému.
Na závěr jen dodám, že logopedické cvičení by doma mělo probíhat denně, po chvilkách. Takže ne jednou za týden 30 minut děťátko drtit. Ta každodennost je klíčová pro vytvoření návyku. A když je pořádně zafixovaný návyk, děláme ho automaticky. Třeba jako činnosti při řízení auta. Vypnutí sporáku po dovaření… Někdy je to tak automatické, že si musíme ověřit, zda jsme to skutečně udělali.
A co funguje vám? Napište do komentáře. Inspirujte se od ostatních 🙂
Jsem zapálená logopedka, spoluautorka metody logopedie s koňmi a související metodiky.
Ukazuji lidem, že logopedie není jen „nutné zlo“ v podobě bezduchého opakování slovíček.
Inspiruji děti a rodiče k hravé a zábavné logopedii u nich doma.